Historie

VÍTEJTE V ZRCADLOVÉ KAPLI V KLEMENTINU

Kaple byla původně zasvěcena Zvěstování Panně Marii a její stavba se datuje do let 1722–1726. Současný název „Zrcadlová“ vznikl až později, důvodem bylo užití mnoha zrcadel při výzdobě stěn i klenby, která věnovala císařská Lohriova nadace.

Ve jménu neposkvrněnosti

Ke slavnostnímu vysvěcení kaple došlo 4. září 1726. Architektem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Stěny kaple jsou obloženy umělým mramorem, z pravého mramoru různých barev je vyskládána podlaha a byla z něj zhotovena i chórová přepážka a nádoby po obvodu kaple. Nástropní malby, vytvořené v roce 1723 malířem Janem Hiebelem, oddělují klenebními pasy s bohatou štukovou výzdobou, jež je dílem Bernarda Spinettiho z let 1723—1724. Hlavním motivem výzdoby jsou opět zrcadla. V klenbě je najdeme jako součást freskových výjevů či zasazená do štukových ornamentů v podobě jakýchsi baldachýnů či obrazců podobných hvězdám, v nichž se odrážejí geometrické motivy mramorové podlahy. Na malbách se objevují ve významu zrcadla spravedlnosti a neposkvrněnosti. Speculum sine macula (Zrcadlo bez poskvrny) pozdější vykladači Písma přirovnávají k čistotě a neposkvrněnému početí Panny Marie. Za povšimnutí stojí freska nad oltářem, kde se zrcadla objevují ve složité soustavě vedení a odrážení paprsků vycházejících od Boha k srdci Panny Marie a posléze na zemi.

Podlaha v presbytáři (chrámovém prostoru vyhrazeném kněžím) představuje trojúhelníkový tvar pyramidy, mimo presbytář pak hvězdu složenou z bílého a černého mramoru. Na středu čelní stěny stával hlavní oltář z umělého červeného a modrého mramoru a na něm mramorový svatostánek. Po sekularizaci (zesvětštění) v roce 1784 se však hlavní oltář ztratil.

Unikátní dvoje varhany

Původní varhany, umístěné dodnes na hudební kruchtě (kůru), vznikly asi roku 1732 a jejich autorem byl nejspíše jezuitský varhanář Tomáš Schwarz. Druhé varhany, dovezené sem ve druhé polovině 20. století ze Svatoboru u Doupova, byly dodatečně instalované v protilehlé části kaple, v místě bývalého hlavního oltáře.

Zdrávas Maria

Zasvěcení kaple Zvěstování Panně Marii určuje její ikonografický program. Jméno Maria je vepsáno již do kované výzdoby vstupních dveří. Mariánská tematika pak celek interiéru zcela ovládá. Nejvýznamnější jsou nástropní malby, jejichž mottem se stala mariánská modlitba Ave Maria (Zdrávas Maria). Text Andělského pozdravení je rozdělen do pěti sousloví a každému z nich je vyhrazeno jedno pole klenby. Začátek modlitby, tedy Ave Maria, měl být vyobrazen na hlavním oltáři. Další část Gratia plena (Milosti plná) je námětem prvního freskového pole nad oltářem. Druhé pole ilustruje část Dominus tecum (Pán s tebou). Výjev třetí fresky rozvádí myšlenku Benedicta tu inter mulieres (Požehnaná jsi mezi ženami), ve čtvrtém pak andělíčci oslavují Benedictus fructus ventris tui (Požehnaný plod života tvého). A poslední freska nad kůrem je věnovaná druhé části modlitby – Ora pro nobis (Pros za nás).